Oznámení

V Galerii Joži Uprky ve Veselí nad Moravou je možno zakoupit pamětní medaile Joži Uprky.

Bližší informace na telefonním čísle 518 311 563.

Fotografie z vernisáže výstava ke 150. výroří narození J. Uprky

Výstava ke 150. výroří narození J. Uprky

Nadace Moravské Slovácko a Galerie Joži Uprky ve Veselí nad Moravou, ve spolupráci s Národní Galerií Praha pořádá reprezentativní soubornou výstavu obrazů významného moravského malíře Joži Uprky u příležitosti 150. výročí jeho narození. Výstava, pod záštitou předsedy senátu ČR Milana Štěcha a předsedy vlády ČR Petra Nečase se uskuteční od 23.9.2011 do 29.1.2012 ve Valdštejnské jízdárně v Praze.

Dny otevřených dveří se konají: 18.01.2012 a 25.01.2012

Nadace Moravské Slovácko děkuje všem přispívatelům reprezentativní souborné výstavy Joži Uprky:

Hlavní sponzor výstavy

Významní sponzoři výstavy

Stálá galerie umělců Moravského Slovácka

Nově vybudovaná unikátní galerie Jože Uprky na Moravě zahájila svou činnost 20. září v areálu správní budovy Železáren Veselí ve Veselí nad Moravou slavnostní vernisáží výstavy obrazů malíře Jože Uprky a dalších výtvarníků Slovácka 19. a 20 století.

Rozsáhlou stálou expozicí zahrnující více než 300 výtvarných děl (obrazů i soch) moravských malířů a umělců, kteří část svého života žili a tvořili na Slovácku, vybudoval uherskohradišťský podnikatel JUDr. Ing. Zdeněk Zemek. V úzké spolupráci se soukromými sběrateli vytvořil podmínky pro vznik galerie a přesunutí děl z Prahy na Moravu a ve správní budově svých železáren nechal vkusně přebudovat dvě patra pro potřeby galerie. Ta bude nyní volně přístupná veřejnosti. V galerii se nachází kromě největších děl Jože Uprky také díla Antoše Frolka, Cyrila Mandely a celé řady dalších umělců. Galerii nezištně provozuje čerstvě založená nadace Moravské Slovácko, jejímž předsedou je Zdeněk Zemek.

Joža Uprka

Joža Uprka se narodil v roce 1861 v Kněždubu na Moravském Slovácku v rodině prostého rolníka. Studoval nejprve na Akademii výtvarných umění v Praze, ale nespokojen se zdejší konzervativní výukou přešel na Akademii do německého Mnichova. Po studiích, která ukončil ještě krátkým pobytem na pražské Akademii, se vrací do rodného kraje. Prochází obdobím počátečního hledání a umělecky rychle dozrává. V roce 1893 vykonal studijní cestu do Paříže, která měla pro další vývoj jeho tvorby velký význam. Následovala léta umělcova vrcholného tvůrčího vzepětí. Jeho díla vzbuzovala pozornost na výstavách doma i v zahraničí. Uprkův obraz „Pouť u Sv. Antonínka“ získal v roce 1894 dokonce významné ocenění na uměleckém salónu v Paříži. Umělec se usazuje natrvalo v Hroznové Lhotě. Sdružuje kolem sebe moravské a slovenské výtvarné umělce, jejichž společnou výstavu zhlédl v roce 1902 i geniální francouzský sochař Auguste Rodin. Ten navštívil také Uprkovo sídlo v Hroznové Lhotě. V roce 1907 zakládá Uprka Sdružení výtvarných umělců moravských, aktivní výtvarný spolek, který si v následujících letech vybudoval vlastní reprezentativní Dům umělců v Hodoníně. Od roku 1922 pobývá na Slovensku v Klobušicích u Ilavy a domů, do Hroznové Lhoty, se vrací a v roce 1937. Umírá v roce 1940 a je pohřben v rodném Kněždubu.

Joža Uprka vstoupil do českého výtvarného umění v 90. letech 19. století jako jedna z nejvýraznějších malířských individualit. Narodil se a žil v malebné oblasti jihovýchodní Moravy nazývané Moravské Slovácko. Byl s tímto koutem naší země lidsky i umělecky natolik bytostně spjat, že se mu stal až do konce života trvalým a nevyčerpatelným zdrojem malířských inspirací. Miloval zdejší přírodu a krajinu, znal důvěrně život venkovského lidu, jeho práci, tradice, zvyky a slavnosti. Zajímal se o všechny projevy lidové kultury a zejména o mnohotvárné bohatství lidových krojů. Ve své tvorbě se však nechal inspirovat i atmosférou lidového prostředí blízkého Slovenska. Idea stát se malířem svého lidu vyrůstala bezprostředně z Uprkova původu a jeho umění bylo od samého počátku zaměřeno výhradně na rozbraňování života, který měl koncem 19. století na slováckých vesnicích ještě všechny rysy původního folklóru. Jeho dílo se však neuzavíralo do úzce vymezených zájmů folkloristy. Byl především umělcem, který hledal nové možnosti malířské orientace oproštěné od akademických pouček minulosti. Proto zůstane zapsán v historii českého výtvarného umění jak malíř, které otevíral cestu novodobému realismu a byl jedním z prvních v českém figurativním malířství, kdo se přiklonil k estetice impresionismu. Velmi výstižná jsou slova významného českého historika umění V. Štecha: „Je pravda, Uprkův názor je optický, krátkodobě smyslový, ale představme si, kde bylo v roce 1897 naše umění po stránce čistého malířství a hned oceníme toto veliké přírodní nadání, z největších, jaká se u nás vyskytla.“ Za vrcholné období umělcovy tvorby je možné považovat přelom 19. a 20. století. Svým příkladem ovlivnil Uprka celou řadu malířů na Moravském Slovácku, o čemž svědčí zejména dílo Cyrila Mandela a Antoše Frolky, jak to dokumentuje stálá expozice galerie Joži Uprky ve Veselí nad Moravou. Její návštěvníci získají prostřednictvím vystavených děl také přehled o životě našich předků.